Byl vychován křesťanskou chůvou v pohanské rodině vznešeného Římana. V jeho 12 letech začalo pronásledování křesťanů. Otec Hylas vida synovu víru, snažil se odvrátit Víta od víry. Nemohlo se to podařit jemu ani císařskému náměstkovi, protože Vít žil s vědomím sv. tajemství, že Kristus sám sebe vydal na smrt ukřižováním, abychom my měli věčnou spásu. To také vyznával a hájil se: "Neklaním se kamenům a řezbám, klaním se jen pravému Bohu, Kristu". Pro zjevné hlásání víry byl odsouzen na smrt. Legendární zpráva o jeho utrpení pochází ze VII. století. Z Vítových ctností je známá jeho pokorná prostota, která by nás měla povzbudit k odstraňování pýchy a k ochotnějšímu následování Krista.